To je otázka. Kterou bohužel musím řešit docela často. Protože ta nejlepší místa na focení jsou většinou buď plná turistů, nebo plná policistů, případně se tam dá fotit jen s povolením, nebo to nejde ani s povolením. Ale nefotit tam by byla věčná škoda, takže jsem si na to musel vymyslet systém. A právě o ten bych se dneska rád podělil. Taková vzdělávací pětiminutovka
Jde mi většinou o tři hlavní věci. Abych byl co nejrychlejší. Abych udržel modely v teple a pohodlí tak dlouho, jak to jen jde. Abych byl (a celé moje focení) co nejvíc nenápadný. Na lokaci chci strávit co nejméně času a pokud možno nepřitáhnout pozornost strážců zákona, počestnosti a autorských práv.
Začínám vždycky kompozicí. K tomu nepotřebuju modely, takže používám většinou asistenty. Řeším kde bude kdo stát/ležet, jak široký budu mít záběr, odkud ho budu brát. Prostě všechno, co se týká kompozice a filmové řeči. Jakmile je kompozice hotová, přecházím k pózování. Modelové mohou být ještě v civilních šatech, řešíme jejich pózy, výrazy a emoce. Do téhle chvíle ještě pořád všechno vypadá, jak když se fotí parta kamarádů.
V další fázi už jde do tuhého, takže musím být extra rychlý. Modelové jdou do kostýmů, já mám už vymyšlené a předpřipravené světlo. Pokud to jde, tak jsem svícení natrénoval někde na klidné lokaci a doladil případné detaily. Zapínáme světlo, modelové jdou do póz, já používám kompozici, kterou jsem natrénoval v první fázi. Pokud jsme na rušném místě, tak asistenti buď zastaví provoz, nebo odstraní lidi ze záběru (asistenty si vybírám krom jiného i podle toho, jak výhružně dokážou vypadat :))
Mlhostroj běží, ja fotím…a během pěti minut je hotovo. Balíme, mizíme, jako bychom tam nikdy nebyli. Tahle se mi podařilo fotit na místech, kde byste to nikdy nečekali. V tomhle případě na jedné z nejrušnějších uliček v Benátkách.
