Preset je čtrnáct čísel.
Ukážu vám kterých.

Konečně! Signature presety s umělou inteligencí, které vaše fotky nejen natónují, ale i vyretušují, podepíšou a rozešlou klientům. Jedno jediné kliknutí vás dělí od barev, které vám budou závidět kámoši, fotografové i sousedka. Pět tisíc presetů dnes navíc koupíte za sto třicet pět korun místo běžných osmi tisíc dolarů. Jen do půlnoci!

Asi ne, že?

Tenhle vtip jsme si dělali v roce 2021, když jsme otevírali online seminář Kladivo na presety. Od té doby se svět presetů posunul. Dnes na internetu koupíte balík s 97 000 presety za 29 dolarů. Devadesát sedm tisíc. Když každý budete zkoušet jednu minutu, budete hotoví za dva měsíce. Bez spánku.

Znáte to. Na ukázce zázrak. Teplá pleť, zlatá tráva, obloha jako z reklamy na jogurt. Koupíte, kliknete. Vaše nevěsta vypadá, jako by ji někdo vypral v čaji. Zkusíte druhý. Z nevěsty je Šmoulinka. Třetí je modrý a matný. Ve složce Presety jich máte čtyři sta a fotky upravujete pořád stejně jako před nimi. Ručně, se zaťatými zuby.

Nejste neschopní. Jen jste koupili recept na jiné jídlo. A taky vám lhali.
V tomhle článku si ukážeme, co v presetu doopravdy je. Proč na ukázce vypadá líp než u vás. Co konkrétně dělají presety svatební, cestovní, rodinné a přírodní. A hlavně vás naučíme rozebrat jakýkoliv preset. Je to jednodušší, než by si prodejci přáli.

Pro netrpělivé rovnou dárek. Z Kladiva na presety je nástroj. Dáte do něj fotku „před a po“ z webu prodejce a za pár vteřin víte, co ten preset dělá. A rovnou vám ho vyrobí.

Vyzkoušet Kladivo na presety

Pro pokročilé je tu zbytek čtení. Jdeme na to.

Co je uvnitř

Preset do Lightroomu je obyčejný textový soubor s příponou .xmp. Žádný program, žádná umělá inteligence, žádné tajemství. Otevřete ho v Poznámkovém bloku nebo v TextEditu a uvidíte seznam řádků. Jméno, šoupátka a číslo. Většina je nula. Ty, které nula nejsou, jsou celý preset.

Typický svatební preset vypadá zhruba takhle:
crs:Exposure2012=“+0.30″
crs:Contrast2012=“-15″
crs:Highlights2012=“-30″
crs:Shadows2012=“+25″
crs:HueAdjustmentRed=“+12″
crs:HueAdjustmentOrange=“+5″
crs:HueAdjustmentYellow=“-20″
crs:HueAdjustmentGreen=“-40″
crs:SaturationAdjustmentGreen=“-35″
crs:HueAdjustmentBlue=“-20″
crs:SplitToningShadowHue=“35″
crs:SplitToningShadowSaturation=“15″
crs:PostCropVignetteAmount=“-12″
crs:GrainAmount=“10″

Čtrnáct čísel. Přeloženo do lidské řeči: trochu zesvětlit, ubrat kontrast, stáhnout světla, otevřít stíny. Pleť posunout z růžové k oranžové. Žlutou k oranžové. Zelenou ke žluté a ztlumit ji. Oblohu k tyrkysové. Do stínů trochu oranžové. Ztmavit rohy. Přidat zrno. Hotovo. Teď to ještě nafotit na svatbě v Toskánsku, dát do balíčku a zvesela prodávat.

Často k tomu přibude pár bodů tónové křivky. Ty dělají slavný matný vzhled, kdy černá nikdy nedojde do černé.

Preset pro Capture One (.costyle) je totéž, jen v jiném jazyce. LUT pro Photoshop (.cube) je jiný tvor. Není to seznam šoupátek, ale tabulka: tahle barva se mění na tamtu. Přesnější, ale nečitelná. V Lightroomu se otevřít nedá.

Proč to na ukázce vypadá líp, než u vás?

Preset je pevný posun. Neví nic o vaší fotce. Neví, jestli je tmavá, jestli jste fotili pod zářivkou, nebo jestli je na ní tráva. Posune všechno o stejná čísla. Ukázka je přitom postavená tak, aby ten posun vypadal co nejlíp. Konkrétně čtyři věci.

Prodejce opravil i fotku. Rozebrali jsme 278 ukázek před-a-po z webů prodejců. U 62% z nich je v „po“ víc, než dokáže preset. Fotka je navíc zesvětlená nebo ztmavená, a hlavně jinak vyvažuje bílou, o kus do tepla nebo do studena. To je oprava konkrétní fotky, ne součást presetu. V souboru, který si koupíte, není. Na ukázce ale odvádí spoustu práce.

„Před“ schválně vypadá uboze. Plochá, šedivá fotka rovnou z RAWu. Vedle ní vynikne cokoli. I preset „Vůbec na to nešahej“.
Lightroom počítá některá šoupátka podle fotky. Světla, Stíny, Zřetelnost, Odstranit opar. Tahle šoupátka se dívají na okolí každého bodu. Stejné číslo tak na každé fotce udělá něco jiného. Změřili jsme to: Stíny +100 posunou tutéž šedou podle toho, co je kolem, jednou víc a jednou míň. Rozdíl je skoro pětina celé škály od černé k bílé. Stejná čísla, jiný výsledek.

Barvy, které na ukázce nejsou, vám preset neukáže. Preset předvedený na lese neřekne nic o tom, co udělá s modrou oblohou nebo s červenými šaty. Zjistíte to až na své fotce. Většinou v neděli večer, s odevzdáním v pondělí.

Kolik z toho nakonec zbude? Změřili jsme i tohle. Vzali jsme 1 700 přenosů úpravy z jedné fotky na jinou fotku z téhož focení, u kterých známe skutečné nastavení retušéra. Typický přenos? 38 procent změny. Zhruba třetina. Pomůže skoro vždycky, v osmi případech z deseti. Ale zázrak z ukázky se nekoná. Víc neumí ani originál, protože všechny čtyři důvody platí i pro něj.

Tím neříkám, že presety jsou k ničemu. Jsou dobrý výchozí bod a u svatby s osmi sty fotkami ušetří hodně klikání. Jen nejsou kouzlo. Jsou recept, který musíte dosolit. Na semináři jsme tomu říkali „fungovat jako dospělý člověk“.

Šest pohybů, ze kterých se skládá každý preset

Když rozeberete pár desítek presetů, začnou se opakovat. Skoro každý dělá nějakou kombinaci šesti věcí.

• Jas. Celkově světlejší (vzdušné), nebo tmavší (náladové).
• Kontrast a černá. Buď měkčí a matné, s černou zvednutou do tmavě šedé. Nebo tvrdší, s hlubokými stíny.
• Teplota a tónování. Celkově do tepla, nebo do studena. A zvlášť stíny a světla: stíny do oranžova nebo do azurova, světla do žluta.
• Tři barvy, na kterých záleží. Pleť (červená a oranžová), zeleň (žlutá a zelená) a obloha (modrá a tyrkysová). Tady v panelu HSL sedí většina podpisu presetu.
• Celková sytost. Nahoru pro Instagram, dolů pro „film“.
• Rohy a zrno. Vinětace, která táhne oko doprostřed, a trocha zrna, aby to vypadalo analogově.

Malá nápověda k HSL v Lightroomu, protože je kolem něj nejvíc mlhy. Šoupátko odstínu posouvá barvu k sousední barvě. Červená doprava jde do oranžova, doleva do růžova. Žlutá doleva jde do oranžova, doprava do zelena. Zelená doleva jde do žluta, doprava do tyrkysova. Modrá doleva jde do tyrkysova, doprava do fialova. To je celé.

A teď konkrétně. Všechno, co uvidíte níže, pochází z ukázek, které jsme rozebrali. Čísla šoupátek jsou v jednotkách Lightroomu.

Svatební presety: šaty nechat na pokoji, všechno kolem pozlatit

Svatební presety mají dvě školy. Světlou a vzdušnou, kde je všechno o kus světlejší, měkké a krémové. A tmavou a náladovou, kde je fotka tmavší, hutnější a vypadá jako z filmu o šlechtě. Recept mají přitom podobný.

Jedna věc tu chybí: bílá barva. Dobrý svatební preset se šatů skoro nedotkne. Mění barvy kolem, bílou nechá bílou. Jakmile preset sáhne do bílé, šaty zežloutnou nebo zmodrají a nevěsta vám to bude připomínat při každém výročí. Proto taky svatební preset nejčastěji „nesedí“ právě na šatech. Ukázka byla vyvážená na bílou. Vaše fotka z kostela se žlutými lustry ne.

Cestovní presety: tyrkysová a oranžová

Cestovní presety jsou z filmového plakátu. Tyrkysová a oranžová, nejprofláklejší barevná dvojice posledních let. Funguje proto, že pleť a písek jsou oranžové, nebe a moře modré a ty dvě barvy leží na barevném kruhu naproti sobě. Preset je od sebe ještě víc odtlačí.

• Obloha do tyrkysova. Odstín modré doleva, od −20 až po −100.
• Tyrkysová sytější, na ukázkách o 40 až 60 procent. Moře jako z katalogu cestovky.
• Žlutá do oranžova, až −75. Písek, cihly a zapadající slunce zezlátnou.
• Pleť do oranžova, odstín červené kolem +40 až +65, často s vyšší sytostí.
• Stíny do azurova, světla do oranžova. Tónování, které z obyčejné ulice udělá film.
• Světlejší a matnější. Jas nahoru, černá zvednutá.
• Sytost nahoru. Rekordman mezi ukázkami přidal 51 procent. Moře pak vypadá jako šmoula po sauně.

Pak je tu druhá, opačná škola: vybledlá pohlednice. Jedna z ukázek ubrala 39 procent sytosti a víc než polovinu kontrastu. Chrám vypadá jako z babiččina alba.

Zrádné na cestovních presetech je, že počítají s nebem a pletí. Na fotce z muzea nebo z lesa tyrkysová nemá na co tlačit a preset jen zabarví stíny.

Rodinné presety: nedělní ráno s kakaem

Rodinné a dětské presety chtějí jediné. Aby to vypadalo jako nedělní ráno s kakaem.

• Hodně světla. Fotka je výrazně světlejší než „před“.
• Málo kontrastu, kolem 20 procent dolů, a matná černá, zhruba na 9 procentech šedé.
• Teplo a stíny do oranžova.
• Pleť do oranžova, ale opatrně. Odstín červené kolem +20, sytost oranžové mírně nahoru.
• Žlutá do zlatova, kolem −40, a o kus méně sytá.
• Zarudlá dětská kůže pryč. Jeden dětský preset ubral sytost červené o 73 procent. Miminko pak nevypadá, jako by právě řvalo. I když řvalo.
• Zelená ztlumená, aby nepřebila oblečky.

Tady presety fungují poměrně dobře, protože rodinné fotky si jsou podobné. Interiér nebo zahrada, okno, pleť. Dokud nepřijde fotka z aquaparku.

Přírodní presety: olivová, nebo pohádková

Příroda má taky dvě školy:

Zemitá a podzimní.

• Zelená do žluta a dolů. Odstín zelené až −100, sytost a jas zelené o třetinu i víc dolů. Les zezlátne a ztmavne, louka vypadá jako v září.
• Oranžová sytější, až o 40 procent. Listí, kapradí, srst.
• Celkově méně barvy a tmavší. Jedna ukázka ubrala 46 procent sytosti. Les, ve kterém by mohl bydlet čaroděj.

Pohádková a tyrkysová.

• Zelená do tyrkysova. Odstín zelené +50 až +100. Mech a tráva zmodrozelenají, les vypadá jako z jiné planety.
• Stíny do azurova, světla do zelena.
• Trochu Odstranit opar nebo Zřetelnosti, aby vylezly mraky a skály.

Krajinářské presety mají jednu výhodu. V přírodě není pleť, kterou by rozbily. A jednu nevýhodu. Na ukázkách bývá obloha vytažená z RAWu štětcem, nebo rovnou vyměněná. To v presetu není nikdy.

Vidíte ten vzorec? Pleť do oranžova. Zeleň do žluta, nebo do tyrkysova. Obloha do tyrkysova. Matná černá, teplé stíny, tmavší rohy. Z kombinací pár šoupátek vznikají tisíce presetů s tisíci jmény. Jmenují se Toskánsko, Bali, Hygge a Golden Hour Dreams. A uvnitř je pořád stejných šest pohybů.

Rozeberte si ho sami

Teď to hlavní. Teď se naučíte rozebrat jakýkoliv preset. Na semináři jsme to učili jako dovednost a dovednost to pořád je. Kdo umí preset rozebrat, nepotřebuje ho kupovat. A kdo ho umí rozebrat, umí ho i postavit.

Když máte soubor .xmp, je to na pět minut. Otevřete ho v textovém editoru a čtěte. Nebo ho v Lightroomu použijte na fotku a projděte panely jeden po druhém: Základní, Tónová křivka, HSL, Color Grading, Efekty. Všechno, co není na nule, je preset.

Když soubor nemáte, pouze ukázku na webu a otázku, jestli za ni dát padesát dolarů, rozeberete fotku ve dvou částech. Nejdřív jas a kontrast, potom barvy. Přesně tak jsme to dělali na semináři a má to dobrý důvod: jas a barva se v hlavě pletou. Fotka, která vypadá „tepleji“, bývá často jen světlejší. A fotka, která vypadá „filmověji“, má většinou jen matnou černou. Když se to rozdělí, každá část je najednou jednoduchá.

Dvě věci na začátek.

Vyberte štětec. Dejte obě fotky do Photoshopu jako dvě vrstvy nad sebe a horní přepněte do režimu prolnutí – Rozdíl. Kde se fotka mění všude podobně, je preset. Kde vyskočí jednotlivý flek, obrys postavy nebo kus oblohy, je štětec nebo retuš. To do presetu nepatří, dál si toho nevšímejte.

Rozdělte jas a barvu. Ještě jeden trik, než začnete měřit. Když „po“ nastavíte režim prolnutí Luminosity (Světlost), uvidíte jas z „po“ a barvy z „před“. To je jasová polovina presetu. Když ho přepnete na Color (Barva), uvidíte barvy z „po“ na jasu z „před“. To je barevná polovina. Přepínejte a hned uvidíte, která z nich na ukázce dělá víc práce. Často je to ta, o které byste to neřekli.

Část první: jas a kontrast

Převeďte obě fotky do černobílé. Ve Photoshopu vrstva úprav Černobílá, v Lightroomu tlačítko Černobílá. Barvy teď nerozptylují a vidíte jen to, co preset dělá se světlem.

• Srovnejte histogramy. Histogram je kopeček, který ukazuje, kolik je ve fotce tmavých a kolik světlých míst. Černá vlevo, bílá vpravo. Posunul se celý kopeček doprava? Preset zesvětluje. Je užší a víc uprostřed? Ubírá kontrast. Je širší? Přidává.
• Podívejte se na okraje histogramu. Končí levý okraj v „po“ kus před koncem a vlevo je prázdné místo? Černá nikdy úplně nedojde do černé. To je ten slavný matný vzhled, zvednutý levý konec tónové křivky. Končí kus před koncem i pravý okraj? Potlačená světla, bílá nikdy nedojde do bílé.
• Změřte pár šedých. Kapátkem změřte v černobílé verzi totéž místo v „před“ i v „po“. Něco tmavého, něco středního, něco světlého. Nejlíp přes měřicí body v panelu Informace, ať měříte pořád totéž místo. Dostanete dvojice čísel: tmavá šla z 20 na 35, střední ze 120 na 130, světlá z 230 na 220. To je tónová křivka. Doslova. Ty body si můžete nanést do Lightroomu.
• Porovnejte rohy se středem. Ztmavly rohy víc než střed? Vinětace. V černobílé je to vidět mnohem líp než v barvě.
• Postavte jas. Otevřete „před“ v Lightroomu, přepněte do černobílé a nastavte Základní panel a tónovou křivku tak, aby šedá vypadala jako šedá v „po“. Pak černobílou vypněte. Půlka presetu je hotová.

Pozor na jednu past. Když je „před“ výrazně tmavší než „po“ po celé ploše, nejspíš to není preset, ale prodejce, který fotku před ukázkou zesvětlil. Srovnejte nejdřív jas a teprve potom hledejte křivku. Jinak postavíte preset, který zesvětluje každou fotku o dvě clony.

Část druhá: barvy

Teď už víte, co preset dělá se světlem, a zbývá jen barva. To je část, která dělá podpis presetu, a zároveň ta, které se lidi bojí nejvíc. Zbytečně. Měří se zde čtyři věci.

• Šedá. Najděte něco, co by mělo být neutrální. Bílou zeď, beton, bílé šaty, bělmo oka. Změřte v barevném „před“ i „po“. Jsou v „po“ hodnoty R, G a B stejné? Preset bílou nechal. Je červená vyšší než modrá? Preset hřeje. Měřte zvlášť tmavé a zvlášť světlé šedé: když stíny táhnou do oranžova a světla ne, je to tónování stínů, v Lightroomu Color Grading. Když je posun úplně stejný všude, od stínů po světla, je to nejspíš vyvážení bílé konkrétní fotky. Ne preset.
• Pleť. V kapátku si přepněte na HSB: H je odstín ve stupních, S sytost, B jas. Posunul se odstín pleti z 12 na 22 stupňů? Pleť jde do oranžova, v HSL je to odstín červené doprava. Spadla sytost? Pleť je bledší a „filmovější“.
• Zeleň. Tráva, listí, mech. Posunul se odstín k nižším stupňům? Zelená jde do žluta, olivová, podzimní. K vyšším? Do tyrkysova, pohádková. Spadla sytost z 60 na 35 procent? Sytost zelené dolů.
• Obloha. Odstín modré směrem k tyrkysové je skoro jistý znak cestovního presetu. Sytost dolů je znak filmového.

Plus jedna barva, kterou je preset slavný. Oranžová u cestovních, červená u podzimních, cokoli, co na ukázce svítí nejvíc. A nakonec celková sytost: vypadá „po“ jako celek barevněji, nebo bleději?

Postavte barvy. Na „před“, kde už máte nastavený jas, doplňte HSL a Color Grading podle toho, co jste naměřili. Přepínejte proti „po“ a dolaďujte. Uložte jako preset. A je váš.

Poprvé vám to zabere dvě hodiny. Po pátém presetu přestanete potřebovat kapátko, protože to začnete vidět. „Aha. Matná černá, míň kontrastu. Zelená do žluta, stíny do oranžova, rohy dolů.“ Tomu se říká naučit se dívat. A to je ta dovednost, kterou žádný preset nekoupíte.

Nebo na to vezměte kladivo

Hodina na preset je fajn na semináři. Na čtyři sta presetů ve složce je to trochu dlouho. Tak jsem to zautomatizoval.

Kladivo na presety dělá přesně to, co jste si právě přečetli. Jen místo hodiny za pár vteřin. A místo pěti měřicích bodů změří statisíce.

• Přetáhnete do něj ukázku „před a po”. Jako dvě fotky, nebo jako jeden obrázek, kde jsou vedle sebe či pod sebou, jak je prodejci rádi dávají na web. Kladivo si je samo rozdělí, srovná a ověří, že jde o tentýž snímek. Když to jsou dvě různé fotky z galerie, řekne to, místo aby si něco vymýšlelo.
• Rozebere preset. Tónovou křivku, nádech stínů a světel, posuny jednotlivých barev, sytost, vinětaci. Opravu fotky, kterou prodejce udělal navíc, odečte. Do presetu nepatří.
• Ukáže vám, co v presetu je. Šoupátka nakreslená tak, jak je znáte z Lightroomu, Lightroomu Classic nebo Camera Raw. Klidně si je opište.
  Řekne, jak moc ukázce věřit. Dva ukazatele. Shoda barev říká, jak přesně náš preset zopakuje prodejcovo „po“. Ruční úpravy autora měří štětec, retuš a vinětaci, které v žádném presetu nejsou. Ani v tom jeho. Říkám tomu tiše měřák přikrášlení.

• Pošle vám preset. Do Lightroomu (.xmp pro Classic, Lightroom i Camera Raw), do Capture One (.costyle) a do Photoshopu (.cube pro vrstvu Color Lookup). Všechny tři formáty přijdou jedním e-mailem.
• A teď nejlepší část. Do třetího okna dáte svou vlastní fotku a hned vidíte, jak na ní ten preset dopadne. Dřív, než ho někde koupíte. Podržíte a srovnáte s originálem. Když chcete z presetu jen barvy a jas si necháte svůj, zaškrtněte Jen barvy.
• Fotky přitom nikam neodcházejí. Celý rozbor počítá váš prohlížeč. Na náš server ani nikam jinam žádná fotka nedorazí. Nevidíme je, neukládáme je. Zavřete záložku a jsou pryč.

Deset rozborů a tři presety máte zdarma. To je víc presetů, než kolik jich většina fotografů za život koupí. Kdo chce rozebírat dál, má Kladivo navždy za 290 Kč, v Knihovně vedle svých videí. Jednou zaplatíte a konec, žádné předplatné.

Vyzkoušet Kladivo na vlastní fotce

Co Kladivo umí a co ne

Poctivě, ať víte, co čekat.

• Nejpřesnější je LUT pro Photoshop. Je to přímo tabulka barev, Photoshop ji použije doslova.
• Preset do Lightroomu je překlad do šoupátek. Hodně blízký, ale stále překlad. Šoupátka jsme nekalibrovali odhadem, ale měřením proti opravdovém Lightroomu Classic.
• Capture One dostane nejlepší možný překlad. Tón sedí, barvy jsou blízko. Capture One LUT neumí, takže přesnější cestu nemá nikdo.
• Štětec, retuš a výměnu oblohy preset nepřenese. Žádný preset, náš ani kupovaný. Kladivo vám aspoň ukáže, kolik jich na ukázce je.
• Barvy, které na ukázce nebyly, nezná. Preset z fotky lesa neví, co dělá s modrým nebem.
• Na vaší fotce dopadne preset jinak než na ukázce. Stejně jako ten kupovaný. Ty čtyři důvody ze začátku platí pro všechny presety na světě. Kladivo vám to jen ukáže dřív, než zaplatíte.
• Nejlíp to běží na počítači a s ukázkou v rozumném rozlišení. Z obrázku velkého jako poštovní známka toho moc nevyčte nikdo.

Pointa

Na semináři jsme říkali, že nechceme, abyste cizí presety slepě kupovali a kopírovali. Chceme, abyste pochopili, jak se dělají. To platí pořád. Kdo jednou uvidí, že za zázračným presetem za padesát dolarů je čtrnáct čísel, příště si ho udělá sám. Přesně podle svých fotek, svého světla a svého vkusu. A kdo bude hodně chtít, může je začít prodávat. Bude aspoň chápat tajemný proces jejich vzniku.

Kdo chce barvit fotky od základu, od RAWu po tónování, najde to v Retuších 5.0.

A ten robot

Kladivo jsem si postavil s umělou inteligencí. Stejně jako Mlhostroj a První tři vteřiny. Jak si postavit vlastního robota na to, co vás zdržuje, ukážu na semináři.

AI pro fotografy 2027, v sobotu 24. října, online.

Nebude to o generování obrázků. Bude to o parťákovi, který zná vaše fotky, váš vkus i vaši práci. Když vám sobota nevyjde, dostanete záznam i všechny materiály.

Nebo si kupte dalších pět tisíc presetů. Jen do půlnoci.

P.S.: Krom toho, že ušetříte za hlouposti, se z vás stane lepší člověk. Budete se moct povyšovat nad ostatní fotografy. A to se vyplatí.